Orientace a umístění skleníku
Výběr vhodného umístění skleníku a jeho orientace vůči světovým stranám je důležitým faktorem, který bude ovlivňovat jakým způsobem bude skleník fungovat a k jakému stylu pěstování bude vhodný.
Nejedné se pouze a slunné a chráněné místo, ale také mít skleník nějak tak “po ruce”, aby nás neodradila ranní rosa od sběru čerstvé zeleniny na snídani.
Přijde vhod mít ve skleníku zavedenou vodu, nebo skleník umístit alespoň do její blízkosti a stejně tak se hodí mít po ruce elektrickou zásuvku, pokud není zavedena elektřina přímo do skleníku.

Vhodné umístění skleníku
Nejpodstatnějším aspektem, který bude ovlivňovat fungování skleníku je míra světla, kterému bude vystaven. Pro umístění skleníku bychom v první řadě měli najít co nejvíce osluněné místo na pozemku. Přebytečné světlo je vždy mnohem jednodušší regulovat pomocí některé formy zastínění – žaluzie, rohože, sítě, nátěru nebo jiných způsobů – než na zastíněném místě zvyšovat intenzitu světla.
Je vhodné zvážit, kdy a k čemu budeme skleník během roku využívat a jak jej ovlivní prodlužující se stíny s příchodem podzimu, nebo naopak zkracující se na jaře. Stejně tak je důležité sledovat pohyb stínů v průběhu jednotlivých dnů, od rána do večera.
V létě jsou stíny velmi krátké a světla je dostatek. Pro letní pěstování je nejdůležitější sledovat, zda ráno či odpoledne nevrhá nějaký předmět na místo skleníku stín. Tedy zda ráno, nebo odpoledne nevrhá nějaký předmět na místo skleníku svůj stín. Naopak přes silné polední slunce může být skleník mírně zastíněn.
Na podzim a na jaře jsou stíny delší, a tak i vzdálenější strom před skleníkem zastíní relativně velkou plochu. Pokud se budeme snažit prodloužit pěstební sezónu na co nejdelší období, měli bychom těmto částem roku věnovat největší pozornost. Světla je v těchto obdobích málo, a proto se počítá každý paprsek, který se dostane do skleníku. Naopak v létě, kdy je světla nejvíce, trochu stínu nevadí, ale v přechodných obdobích je co nejvyšší oslunění naprosto zásadní.
Může být dobrým nápadem skleník umístit pod hranu korunu vzrostlého stromu. Koruna stromu přesahující nad skleník poskytuje v létě ochranu před poledním sluncem. Na jaře a na podzim, kdy je slunce níže, zůstává stín za skleníkem a dovnitř pronikají paprsky bez překážek.
Pokud skleník bude sloužit k zimování rostlin, nebo celoročnímu pěstování, je zapotřebí brát v potaz i zimní velmi dlouhý stín. Priorita osvětlení je pak daná intenzitou světla v různých ročních obdobích. Měli bychom se v první řádě soustředit na plně osluněný skleník v zimě, poté přes jaro a podzim a minimální prioritu věnovat letnímu oslunění.
Více o ideálním místě pro stavbu skleníku najdeš na: radostvzahrade.cz/orientace-a-umisteni-skleniku/
Orientace skleníku
Chceme-li využívat skleník pro letní pěstování, nejvíce světla zužitkujeme, když orientujeme skleník delší stranou na východ a západ.
Slunce v létě vychází na východě až severovýchodě a zapadá na západě až severozápadě. Taková orientace zachytí první i poslední sluneční paprsky, zatímco kolmé polední slunce svítí shora přímo na osu skleníku.
Pokud budeme skleník využívat k co nejdelšímu prodloužení pěstitelské sezóny od jara do podzimu nebo k přezimování rostlin, nejvíce světla a tepla získáme, bude-li orientován delší stranou na jih a sever.
Slunce od podzimní do jarní rovnodennosti vychází na východě až jihovýchodě a zapadá na západě až jihozápadě. Kolem zimního slunovratu svítí kolem poledních hodin téměř přímo z jihu. Skleník orientovaný delší stranou k jihu tak v těchto obdobích získá největší množství slunečních paprsků.
Ideální umístění dveří je směrem na sever nebo na východ.